Klíšťová meningoencefalitida
Jedná se o akutní infekci mozku a mozkových obalů vyvolanou RNA virem z rodu Flavivirus. KME představuje zoonózu, postihující dominantně drobné savce, ptáky, vysokou lovnou zvěř, kozy, ovce, krávy, psy… Virus přitom cirkuluje v přírodním ohnisku mezi zvířaty a klíšťaty. Infekce má ohniskový výskyt – existují tedy regiony s vysokým rizikem nákazy.
Člověk se nakazí náhodně:
- a) přisáním infikovaného klíštěte Ixodes ricinus
- b) alimentárně– konzumací nepasterizovaného mléka nebo mléčných produktů pocházejících od infikovaných pasených zvířat (kozí a ovčí mléko, domácí sýry, ev. i kravské mléko).
Původcem je neurotropní, encefalotropní virus vyvolávající zánět mozku.
S tím souvisejí závažné příznaky, komplikace, trvalé následky a vysoká mortalita závažných forem KME.
V klinickém obraze typicky pozorujeme dvoufázový průběh onemocnění:
První fáze následuje po 7 až 14 dnech od přisátí klíštěte, zahrnuje chřipkové příznaky, zvýšenou teplotu, únavu, bolesti svalů a kloubů. Může být přítomna i mírná bolest hlavy. U části infikovaných zůstane pouze u této fáze, onemocnění skončí, má tzv. abortivní průběh a organismus člověka si vytvoří protilátky, které chrání před opakovanými infekcemi.
V některých případech následuje ale po několikadenním odeznění příznaků (cca 20 až 30 dnů od přisátí klíštěte) druhá fáze KME – vlastní postižení centrální nervové soustavy (CNS).
Klinické příznaky druhé fáze KME jsou vždy závažné, patří mezi ně: silná neustupující bolest hlavy nereagující na běžné léky proti bolesti (Paralen, Ibalgin, Brufen…), světloplachost, fonofobie, zvracení obloukem, vysoká horečka (nad 38 °C), ztuhlost šíjových svalů, závratě, pocity na omdlení.
V nejzávažnějších případech dochází k rozvoji poruchy vědomí – od spavosti až po kóma. Mohou se objevit i další neurologické projevy zánětu CNS: obrny hlavových nervů, končetin, epileptické záchvaty, srdeční arytmie a další.
Nejzávažnější (tzv. bulbocervikální) forma KME s postižením prodloužené míchy je spojena s rizikem selhání životních funkcí, otokem mozku a vykazuje vysokou smrtnost. U starších osob bývá pozorován závažnější průběh častěji a je zde také vyšší riziko chronických komplikací po překonání infekce. Může se jednat o dlouho (řadu měsíců) přetrvávající (až trvalé) problémy neurologického charakteru.
Typicky se jedná o bolesti hlavy, poruchy spánku, hrubý třes rukou, obrny končetin, sekundární epilepsie, poruchy kognitivních funkcí a paměti.
Cílená léčba KME neexistuje. Terapie je symptomatická, podpůrná, zahrnuje prevenci a léčbu otoku mozku, analgetika, orgánovou podporu, v nejzávažnějších případech bývá nutná i umělá plicní ventilace. Vzhledem k nemožnosti onemocnění efektivně léčit má velký význam prevence, ta zahrnuje dva druhy opatření.
a) Nespecifická– světlé oblečení (klíšťata jsou lépe vidět), pevná obuv a delší ponožky, do kterých jsou staženy kalhoty, správná technika a včasné vytažení přisátého klíštěte. Důležité je i použití účinných repelentů a prohlídka těla po návratu z přírody. Klíště několik hodin „chodí“ po kůži, než se přisaje.
b) Specifická – očkování,doporučuje se zejména osobám, které žijí v rizikových oblastech, pohybují se v přírodě, sportují, chodí na pravidelné vycházky, pracují v přírodě, v lese (rybáři, turisté…). Obecně má větší význam u dospělých a seniorů – u nich je prokazatelně větší riziko závažného průběhu než u dětí.
Očkuje se třemi dávkami, imunita vzniká po druhé dávce, první přeočkování je nutné po 3 letech, následně pak každých 5 let. Většina zdravotních pojišťoven na dobrovolná očkování (včetně KME) přispívá z fondu prevence.
MUDr. Roman Stebel, Ph.D.
Klinika infekčních chorob LF MU a FN Brno
stebel.roman@fnbrno.cz
Sketchy: Maťa Mäsiarová a Valéria Barčinová
