Fossa axillaris, fossa cubitalis, fossa radialis
Fossa axillaris, fossa cubitalis, fossa radialis
Rukou procházejí nervy z plexus brachialis. Je to nervová plena, kterou si můžeme představit jako strom, ze kterého vyrůstají různé větve. Základ tvoří pevné větve – truncus superior, medius et inferior, které se následně sbíhají do tenčích větví – fasciculus lateralis, medialis et posterior.
No a u každé větve vidíme, jak se z ní rozbíhají různé větvičky. To jsou nervy a jejich větve. Stejným způsobem si můžete představit také větvení cév.
Útvary, které vám v pitevně připomínají všechny možné typy nudlí a těstovin, probíhají přes nějaké útvary – topografické oblasti, které můžeme chápat jako listy. Jedna větev jde přes několik oblastí koruny stromu. Přes několik, ne přes všechny. To přesně dělají i nervy.
Spolu s nimi běží arterie, které nikdy nejsou samy a vždy se drží „za ruce“ s vénami. Na horní končetině máme mnohé topografické oblasti a některé z nich si zvládneme vyhmatat i sami.
Fossa axillaris – nejvyšší a nejrozsáhlejší prostor horní končetiny. Má tvar čtyřbokého jehlanu – představte si otočenou svíčku.
Její ohraničení tvoří mm. pectorales, m. subscapularis se scapulou, m. serratus anterior a svaly paže. Ty chceme mít všichni největší – m. biceps brachii, m. triceps brachii a m. coracobrachialis.
Přes tuto topografickou oblast nám procházejí všechny důležité útvary. Myslím, že když byste řekli cokoliv, co by vás napadlo ve spojení se zmíněnou oblastí, tak by bylo vše správně. Touto oblastí prochází celý plexus brachialis (pars infraclavicularis) a část plexus supraclavicularis.
Důležitou součástí je a. axillaris, která se zde větví. Neméně důležitá je v. axillaris, která zde přibírá přítoky (v. cephalica). Vedle cév a nervů vyživujících a inervujících horní končetinu zde najdeme také četné nodi lymphoidei axillaire.
Zranění ve fossa axillaris jsou velmi vážná, jelikož přes ni procházejí všechny důležité útvary horní končetiny. Chráněny jsou však zcela minimálně, což zjistíte sami, když si zajedete rukou do podpaží. Ano, to je fossa axillaris.
Fossa cubitalis – ventrální prostor ve tvaru ypsilon. Nebo si ho představte jako rovnostranný trojúhelník s vrcholem dolů. Jeho horní hranu tvoří m. biceps brachii. Strany trojúhelníku jsou potom tvořeny m. brachioradialis a m. pronator teres.
Tento útvar miluje každá sestřička a ještě více útvary v něm, když je vidí. Těsně pod kůží totiž probíhají v. cephalica a v. basilica, které mezi sebou vytvářejí spojku – v. mediana cubiti.
n. radialis a blíže k tělu n. medianus.
Ano. To je to, co hledáme při intravenózním odběru či zavádění kanyly. V hloubce probíhají útvary, které musí být více chráněny. Hovoříme o a. brachialis, která se zde větví na své koncové větve a sama bude doprovázena (jako vždy) stejnojmennými vénami. Ze složitého plexu nám sem dosahují větve povrchových nervů předloktí – n. radialis a blíže k tělu n. medianus.
Když půjdeme horní končetinou níže, najdeme na ruce viditelnou jamku mezi natahovači palce – foveola radialis. Základnu trojúhelníku nám tvoří retinaculum musculorum extensorum. Je to náramek, který nosíme stále. Strany trojúhelníku tvarují šlachy extenzorů palce. Přes tuto oblast nám prochází vv. radiales a a. radialis, na které si umíme nahmatat tep
Na povrchu probíhá jedna ze dvou hlavních žil – v. cephalica. Pokud byste nevěděli, kudy jde v. cephalica a kudy v. basilica, tak hledejte, kde ruka vytvoří písmeno C. Ano, je to palcová strana, po které půjde v. cephalica. Vena basilica naopak půjde stranou ulnární.
Dynamika na rozdíl od kinematiky zkoumá, proč se předmět hýbe. Ve většině případů můžeme odpovědět síla. Sílu zná každý z běžného života – například když nesete nákup z obchodu nebo gravitační sílu, kdy padá těleso k zemi. Co je ale o síle vždy nutné vědět? Síla působí vždy mezi dvěma objekty. Nemůžeme
2.newtonv zákon – zákon síly. Jestliže na těleso působí síla, pak se těleso pohybuje zrychlením, které je přímo úměrné působící síle a nepřímo úměrné hmotnosti tělesa. A teď si to vysvětlíme. Jsme na brigádě v nemocnici a máme odvézt 2 pacienty na vozíku na vyšetření. První je hubený a druhý
Trajektorie a dráha jsou 2 úplně rozdílné věci, který spousta lidí bere jako jedno a to samé. Špatně. Trajektorie je nějaká čára, po které se těleso hýbe. Jednoduše řečeno, jsou to viditelný stopy, co po vás zůstanou, když uděláte pohyb, ať jsou to stopy bot v blátě, ve sněhu, stopy
