Dynamika na rozdíl od kinematiky zkoumá, proč se předmět hýbe. Ve většině případů můžeme odpovědět síla. Sílu zná každý z běžného života – například když nesete nákup z obchodu nebo gravitační sílu, kdy padá těleso k zemi. Co je ale o síle vždy nutné vědět? Síla působí vždy mezi dvěma objekty. Nemůžeme mluvit o síle dokud neznáme 2 tělesa mezi kterými působí. Například držím v ruce skleničku. Tam existuje hned několik sil a to sice – síla, kterou držím sklenici, síla gravitační, když sklenici pustím a padá dolů, dalo by se mluvit i o síle odporové mezi sklenicí a vzduchem..
A teď se podíváme, jak ta síla může působit.
Buď jsou ty tělesa v přímém kontaktu, tedy nesu tašku s nákupem, držím sklenici, tlačím auto. To je poměrně jednoduchá představa.
Síla může ale působit také prostřednictvím pole. To si můžeme představit jako nějakého prostředníka, který přenáší sílu z jednoho tělesa na druhé. Když si představíme pavučinu do které se chytl například motýl. Pavouk interaguje s obětí přes tu pavučinu, hýbe s ní a na základě toho se motýl více zamotává do pavučiny. Podobným způsobem funguje síla přenášená přes pole. Snad tento příměr trochu pomůže v pochopení.
Doteď jsme mluvili jak síla působí, ale ještě je potřeba říci, jaké má následky na těleso. Když tlačíme auto, působíme na něho silou a to vede k roztlačení auta do pohybu. Tedy máme sílu pohybovou. Dále můžeme mít sílu destrukční, kdy dojde k rozbití či deformaci tělesa – rozbití vajíčka, skleničky.
Aby se nám síla lépe popisovala vždy musíme vědět, jak velkou silou působíme na těleso, působiště síly, tj. místo kam přesně síla působí a v neposlední řadě jaký má směr. Bez těchto 3 věcí, nemůžeme dostatečně popsat sílu a její účinek. Jakmile se změní jedna z výše zmíněných věcí může se výsledný účinek na těleso změnit.
Izolované těleso je pak takové na které nepůsobí žádná síla. Nebo se jejich síly navzájem vyrovnají.
