Syntetické estrogeny se chovají jako endogenní estrogeny, takže ty, co se v těle normálně produkují. Otázka je, na co je potřebujeme? Vždyť tělo nám je tvoří, proč bychom je měli brát jako medikamenty? Doplněk stravy jako vitamín C to asi nebude.
Synteticky vyrobené estrogeny používáme při primárním hypogonadismu, primární amenorey deficitu estrogenu (jednoduché – když máme málo estrogenu, tak ho dodáme) a taky se estrogeny používají jako jedna z forem antikoncepce (obvykle se kombinuje s progesteronem).
Deficit estrogenu
Například po menopauze, když ženě klesne hladina estrogenu, je možnost ji takhle hradit. V ČR se to předepisuje dle rizik pacientky, protože to zase zvyšuje pravděpodobnost karcinomu prsu. A toho se bojíme.
Deficit nemusí nastat samozřejmě jen po menopauze, ale například i po gynekologických operacích, kdy dojde k odstranění ovarií. Dalším příkladem je vlastně selhání funkce ovarií v mladém věku.
Syntetické estrogeny můžeme podávat orálně, jako náplast nebo ve formě nějakého krému.
Mezi zástupce můžeme zařadit ethinylestradiol, diethylstilbestrol a mestranol.
Jelikož jsou to pořád farmaka, každé farmakum má své nežádoucí účinky. Jaké tedy můžeme očekávat tady? Vaginální krvácení, nauzea, citlivá prsa. Z těch horších je to potom zvýšené riziko vzniku trombembolie, karcinomu prsu a karcinomu endometria. U žen, které berou estrogeny in utero se vyskytl i vaginální karcinom (adenokarcinom).
Antagonisti estrogenů
Neboli antiestrogeny. Můžou to být buď úplní antagonisti, to znamená, že úplně brání endogenním (přirozeným) estrogenům ve všech tkáních (léčba karcinomu prsu), nebo jsou selektivní – v některých tkáních působí antagonisticky a v některých agonisticky (léčba osteoporózy).
Mezi ty selektivní modulátory můžeme zařadit Tamoxifen, Raloxifen a Clomifen.
Tamoxifen působí antagonisticky uvnitř prsu, tím je schopen působit preventivně a léčebně u karcinomu prsu.
Na druhou stranu působí agonisticky v kostech. Což znamená, že zvedá hladinu estrogenu v kostech. Dochází k prevenci osteoporózy. To zní báječně, že? Nic nemůže být jenom super.
To říkám proto, že jsem realista.
Agonisticky působí i v endometriální tkáni, kde vytváří polypy, hyperplázii a může dojít ke karcinomu endometria.
Raloxifen.
Raloxifen se používá jako lék volby u postmenopauzální osteoporózy. A co je ještě lepší? nemá efekt na endometrium, takže se vyhneme karcinomu endometria a hnusným polypům. To je vlastně i základní rozdíl od tamoxifenu.
Clomifen. Ten už působí jinak. Působí antagonisticky v hypothalamu. To vede k většímu vyplavování FSH a LH a tím pádem ke stimulaci ovulace. Když něco indikuje ovulaci a používá se v léčbě infertility, je logické, že to budou užívat ženy, co mají anovulační cykly a snaží se otěhotnět.
Teď se pojďme zastavit u nežádoucích účinků. Je tam velká stimulace FSH a LH, takže se zvětší ovária. Lék hodně stimuluje ovulaci, může dojít k mnohočetnému těhotenství.
A málem jsme zapomněli probrat úplné antagonisty estrogenového receptoru. Znamená to, že brání estrogenový receptor ve všech tkáních. Ve všech. Najít lék, který funguje ve všech tkáních, nebude tak snadné, takže zmíním jen tady jeden.
Fulvestrant. Působí antagonisticky všude a tím působí preventivně proti vzniku karcinomu prsu. Ne, že by se to používalo aktivně jako prevence.
Diana Machálková
Syntetické estrogeny se chovají jako endogenní estrogeny, tedy ty, které se v těle normálně produkují. Otázkou však zůstává, proč je vlastně potřebujeme? Vždyť tělo si je samo vytváří, takže proč bychom je měli užívat ve formě léků? Na rozdíl od vitaminu C, který lze doplnit jako součást stravy, syntetické estrogeny hrají důležitou roli v léčbě různých stavů spojených s hormonální nerovnováhou.
Synteticky vyrobené estrogeny nacházejí využití zejména při léčbě primárního hypogonadismu, primární amenorey a deficitu estrogenu. Logika jejich použití je jednoduchá – pokud tělo produkuje nedostatečné množství estrogenu, doplníme jej syntetickou formou. Dále se estrogeny používají jako jedna ze složek hormonální antikoncepce, kde se obvykle kombinují s progesteronem.
Deficit estrogenu
Deficit estrogenu se vyskytuje především u žen po menopauze, kdy dochází k přirozenému poklesu hladiny tohoto hormonu. V takových případech lze estrogeny doplňovat, aby se zmírnily symptomy menopauzy, jako jsou návaly horka, osteoporóza nebo vaginální suchost. V České republice se však hormonální substituční terapie (HRT) předepisuje s ohledem na individuální rizikové faktory pacientky, neboť dlouhodobé užívání estrogenů zvyšuje riziko vzniku karcinomu prsu, což je jedním z hlavních důvodů opatrnosti při jejich předepisování.
K poklesu estrogenu nemusí docházet pouze po menopauze, ale i v důsledku některých gynekologických operací, například při odstranění vaječníků (ooforektomii). Dalším příkladem je předčasné selhání funkce vaječníků u mladých žen, což může mít negativní dopady nejen na jejich hormonální rovnováhu, ale i na celkové zdraví.
Syntetické estrogeny lze podávat různými způsoby – orálně (tablety), transdermálně (náplasti) nebo lokálně (krémy, gely). Mezi jejich nejčastěji používané zástupce patří ethinylestradiol, diethylstilbestrol a mestranol.
Nežádoucí účinky syntetických estrogenů
Stejně jako všechna farmaka, i syntetické estrogeny mají své nežádoucí účinky. Mezi časté patří vaginální krvácení, nevolnost, citlivost prsou a změny nálad. Závažnější rizika zahrnují zvýšenou pravděpodobnost vzniku tromboembolických komplikací (žilní trombózy a plicní embolie), karcinomu prsu a karcinomu endometria. U žen, jejichž matky užívaly estrogeny během těhotenství, bylo pozorováno zvýšené riziko vzniku vzácného vaginálního adenokarcinomu.
Antagonisté estrogenů
Antagonisté estrogenů neboli antiestrogeny jsou látky, které blokují účinek přirozených estrogenů v těle. Mohou být buď úplnými antagonisty, což znamená, že působí proti estrogenům ve všech tkáních (například při léčbě karcinomu prsu), nebo selektivními modulátory estrogenových receptorů (SERM), které mají rozdílný účinek na různé tkáně.
Selektivní modulátory estrogenových receptorů (SERM)
Mezi nejznámější selektivní modulátory patří:
- Tamoxifen – působí antagonisticky v prsní tkáni, kde blokuje účinek estrogenu a tím snižuje riziko vzniku karcinomu prsu. Na druhou stranu má agonistický účinek v kostech, což znamená, že podporuje jejich pevnost a pomáhá předcházet osteoporóze. Bohužel však působí agonisticky i v endometriu, kde zvyšuje riziko hyperplazie a karcinomu endometria.
- Raloxifen – používá se především při léčbě postmenopauzální osteoporózy. Na rozdíl od tamoxifenu nemá negativní vliv na endometrium, což znamená, že nepodporuje vznik karcinomu děložní sliznice ani tvorbu polypů.
- Clomifen – funguje jako antagonista estrogenu v hypothalamu, což vede ke zvýšenému vyplavování FSH a LH, hormonů stimulujících ovulaci. Používá se především k léčbě anovulačních cyklů u žen, které se snaží otěhotnět. Vzhledem k tomu, že výrazně stimuluje ovulaci, může zvýšit riziko mnohočetného těhotenství.
Úplní antagonisté estrogenového receptoru
Úplní antagonisté blokují estrogenové receptory ve všech tkáních. Jedním z hlavních zástupců této skupiny je Fulvestrant, který se používá v léčbě pokročilého karcinomu prsu. Na rozdíl od selektivních modulátorů neaktivuje estrogenové receptory v žádné tkáni, čímž eliminuje jejich nežádoucí účinky na endometrium a kosti. Přestože má teoreticky preventivní potenciál proti rakovině prsu, není běžně užíván jako preventivní terapie.
Závěr
Syntetické estrogeny a jejich antagonisté představují klíčové nástroje v hormonální terapii. Používají se k léčbě hormonálních deficitů, menopauzálních symptomů, osteoporózy a také v onkologii. Přestože mají řadu pozitivních účinků, jejich užívání není bez rizik, a proto je nutné pečlivě zvážit indikace i možné vedlejší účinky. Vývoj nových léků, které budou mít lepší bezpečnostní profil, zůstává důležitou oblastí farmakologického výzkumu.
