Léčiva, která ovlivňují náš imunitní systém, souhrnně označujeme jako imunofarmaka nebo imunomodulancia. Podle účinku na imunitní systém je dělíme do 2 základních skupin – imunostimulancia a imunosupresiva.
Hranice mezi nimi není úplně ostrá, protože potlačení některé funkce imunitního systému může stimulovat jinou část a naopak.
Imunomodulancia můžeme rozdělit do dvou základních kategorií – nespecifická a specifická.
Většina imunomodulancií jsou nespecifická, což znamená, že neovlivňují reakce organismu na konkrétní (specifický) antigen.
Naopak specifická imunomodulancia působí přímo proti konkrétnímu infekčnímu agens.
Jsou to například očkovací látky, které nás chrání proti konkrétnímu patogenu, anebo specifická alergenová imunoterapie, která snižuje reaktivitu organismu na konkrétní alergen.
V tomto článku se zaměříme na imunosupresiva.
Imunosupresiva jsou látky, které potlačují funkci našeho imunitního systému.
Jejich indikací je celá řada, hlavně se jedná o autoimunitní onemocnění, při kterých dochází k nadměrné reakci organismu na své vlastní složky (nejčastěji proteiny ale i sacharidy a lipidy).
Imunitní systém tedy začne ničit buňky vlastního těla, které nedokáže rozeznat od vnějších škodlivin.
Mezi autoimunitní onemocnění patří například Crohnova choroba, sklerodermie, revmatoidní artritida, roztroušená skleróza, lupus a mnohé další.
Dále se s nimi setkáme po transplantacích, kdy zabraňují rejekci (nepřijetí) transplantovaného orgánu nebo u alergií.
Už víme, že většina imunosupresiv je nespecifická, což znamená, že je tlumena část imunitního systému, která nám „ubližuje“ a je zodpovědná za autoimunitní onemocnění, alergie apod.
Bohužel je zároveň utlumena i ta část imunitního systému, která nás chrání před infekcemi a odstraňuje staré a poškozené buňky.
Proto je největším problémem podávání imunosupresiv častější výskyt infekcí a nádorových onemocnění.
Většina imunosupresiv je navíc toxická a teratogenní – nemohou se podávat těhotným ženám.
Aktuálně je k dispozici mnoho látek, které mají imunosupresivní účinek a dala by se o nich sepsat samostatná učebnice.
Proto se to pokusíme trochu zjednodušit, vypíchnout jen ty nejdůležitější a rozdělíme si je do 5 základních skupin…
1. glukokortikoidy (kortikosteroidy)
2. cytostatika s imunosupresivními účinky
3. látky vázající se na imunofiliny
4. extracelulárně působící protilátky
5. ostatní imunosupresiva
Mgr. Lucie Rodovská
