Inhalační anestetika podáváme dýchacími cestami, jak už z názvu vyplývá. Může to být maska, může to být tracheální trubice. Přes alveoly půjde anestezie do krve a krví už do jiných částí těla. Inhalační anestetika můžeme rozlišit podle toho, jestli se lépe rozpouští v tuku, to pak v těle zůstávají déle a zvyšuje to jejich účinnost, nebo jsou rozpustné spíše v krvi a nachytává se na krevní proteiny, což způsobí pomalejší nástup a tím pádem i pomalejší zotavení.
Oxid dusný blokuje NMDA receptor. Takže se chová jako jeho antagonista. To znamená, že se bude špatně rozpouštět jak v krvi tak v tukové tkáni. Účinky tím pádem jsou slabší, ale nastupují rychleji. Stejně tak i zotavení je rychlé.K dosažení plné anestezie by byla potřeba koncentrace N₂O přes 100 %, což není možné – proto se nikdy nepodává samotný. Takže se s ním nejčastěji potkáváme v zubním lékařství, kde se používá v nízkých koncentracích pro své analgetické účinky.
Když budeme oxid dusný kombinovat s jiným anestetikem, bude mít oxid dusný tzv. druhý efekt. Snižuje potřebnou dávku pro ostatní léky.
Pokud někomu budeme dávat oxid dusný, je důležité neustále monitorovat hladinu kyslíku v krvi. Proč? Protože člověk reaguje na hypoxii tím, že zvedne dechovou frekvenci, my ji pozorujeme jako tachypnoe. Jenže N2O blokuje tachypnoe a tím pádem si nemusíme všimnout, že člověk nemá dostatek kyslíku. Oxid dusný je jediné inhalační anestetikum, které nezpůsobí maligní hypertermii.
Halogenové inhalační anestetika fungují na principu blokace NMDA receptoru (antagonisti) ale taky jako agonisti GABA receptorů. Na rozdíl od N2O mají větší efekt, takže jsou schopné vyvolat anestezii. Každý se rozpouští v krvi jinak dlouho, proto se u jednotlivých léků liší doba zotavení a indukce anestezie.
Co mají všechny halogenové inhalační anestetika společné je jeden z vedlejších účinků. Způsobují maligní hypertermii. což je život ohrožující stav. Dochází k tomu, že anestetikum způsobí vyplavení velkého množství vápenatých iontů, které jsou normálně uloženy ve svalech.
Vápenaté ionty způsobují kontrakci svalů, ale bez relaxace a tím pádem produkují velké množství tepla. To se vám ale nestane jen tak. Pacient musí mít mutaci pro RYR1 receptor. Klinicky dojde k hypertermii, rabdomyolýze, metabolické acidóze, tachykardii.
Diana Machálková
