Diencephalon je možná neuchopitelný název, ale když vám řeknu, že se skládá z thalamu, hypothalamu a epithalamu, možná si nějaký z těchto názvů už vybavíte.
A kde ho najdeme…? Nachází se hned nad mozkovým kmenem. Ale pojďme se podívat na obrázek. To je vždycky lepší.
Začněme od shora, kde se nachází thalamus. (článek na Thalamus – TADY)
Ten sedí přímo na středním mozku. Jsou dva, na to nezapomeňte. A co takový thalamus dělá? Představte si, že se vás někdo dotkne, cítíte teplo nebo bolest. Všechny tyto informace běží z periferie do míchy. Z míchy vystřelí jako raketa do mozkového kmene, který ji předá právě thalamu. A v tom přichází jeho chvíle.
Je jak česká pošta, ale lepší. Jinak bychom dlouho nepřežili. On třídí tyto informace, které k němu přijdou a rozesílá je do různých částí mozkového kortexu. Zjednodušeně, předává práci jiným. Více se o něm ale dočtete v samostatném článku thalamus, sem by se nám to všechno nevešlo.
Epithalamus
Dle mého názoru opomíjený, ale přitom má také velmi důležitou roli. Dostaneme se k němu trošku oklikou, ale nebojte, ne tak velkou jako učitelky ve škole. Ale takovou, aby to krásně zapadlo a vy jste se to nemuseli učit nazpaměť.
Víte, že máme v mozku komorový systém, ve kterém je mozkomíšní mok? Skvěle! Znázorníme si jeho část do schématu, který už známe. Díky tomu jde krásně vidět, že třetí mozková komora se nachází přesně uprostřed a prochází tak, že z každé její strany najdeme jeden thalamus.
Thalamus má takovou oblast vzadu, ve které najdeme jádra, která se jmenují habenulární. Hrají důležitou roli v cirkadiánních rytmech, ale také třeba ve výživě nebo zpracování bolesti. Pro nás je teď ale důležité udržet v paměti ty cirkadiánní rytmy.
Zpátky k třetí mozkové komoře. Na její zadní (dorzální) straně najdeme takový výběžek. Ten znáte, jmenuje se epifýza a je plná pinealocytů. Epifýza (šišinka) se právě taky účastní cirkadiánních rytmů. Jak? Tím, že uvolňuje melatonin.
Tak a teď jsme se dostali přesně tam, kam jsem si přála. Když si spojíte habenulární jádra thalamu s epifýzou (šišinkou), máte epithalamus. Jééj. Epi- znamená nad, takže nad thalamem.
Poslední z trojice, který nám zbývá uvést, je hypothalamus. Hypo- znamená pod, takže bude někde pod thalamem. Tak budeme hledat. Podívejte se na obrázek, kde jsme ho našli. Hypothalamus je prostě další oblast šedé hmoty – tedy je tvořený z jader.
A proč je hypothalamus důležitý?
Je to mistr ve svém oboru. Zatímco thalamus jen třídí informace, hypothalamus je mistr v řízení endokrinních funkcí a autonomního nervového systému (ANS). Co si pod tím představit? Řízení vody v organismu, které je naprosto zásadní, protože bez vody bychom nebyli ani my. Dále ovládá hypofyzární hormony, což je pěkný bordel a můžeme být rádi, že to na sebe vzal.
Tento článek berte jako úvod pro zorientování se. Určitě lze k tomu říct o dost více, ale to zase příště. 🙂
Diana Machálková
