Menstruační cyklus začíná v pubertě. Čím severněji, tím později, čím víc k rovníku, tím dříve. U nás obvykle děvčata kolem 13 let. Záleží na více faktorech.
První menstruace se označuje jako menarche. První menstruační cykly mohou, ale nemusí být anovulační. U většiny dívek je cyklus v prvním roce po menarche nepravidelný a často anovulační, protože hypotalamo-hypofyzární osa se stále vyvíjí. Ovulace se však může objevit i v raných cyklech, i když je to méně časté. Menstruační cykly se opakují po celý reprodukční věk až do chvíle menopauzy, kdy menstruační cyklus ustává.
Menstruační cyklus trvá průměrně 28 dní. Může to být 31 a může to být klidně jen 26, každá žena je prostě trochu jiná. Jedinečná.
Jak teda probíhá?
Menstruační cyklus rozdělujeme na čtyři základní fáze:
1. Menstruační fáze
2. Proliferační fáze
3. Ovulační fáze
4. Sekreční fáze
1. Menstruační fáze
Období krvácení je nejznámější fází, ale zdaleka ne tou nejdůležitější. Odtud se cyklus obvykle začíná počítat, od začátku menstruace. V pubertě během folikulární fáze (první dny menstruačního cyklu) dochází k sekreci FSH a LH z hypofýzy v jednotlivých pulzech, na ni reagují vaječníky zráním několika folikulů zároveň. Mezi 10.-14. dnem cyklu dochází k výběru folikulů.
Co to je a jak dochází k výběru folikulu?
Výběr folikulů označuje proces, kdy se vybere jeden z rostoucích folikulů, který bude pokračovat ve vývoji a zbytek zanikne. Jak ale zjistit, který je ten pravý? Jednoduše podle velikosti. Všechny folikuly nerostou stejně rychle.
Čím větší folikul, tím více exprimuje FSH receptory a efektivněji reaguje na nižší hladiny FSH. Produkuje více estradiolu, který negativní zpětnou vazbou snižuje sekreci FSH, což brzdí růst ostatních folikulů, které se bez dostatečné stimulace FSH neudrží. Nakonec přežije pouze dominantní folikul, který dosahuje dostatečné velikosti a hormonální aktivity.
Největší folikul pokračuje dál ve vývoji. Nazývá se jako Graafův folikul a vyklenuje se na povrch ovaria.
2. Proliferační fáze
Během proliferační fáze narůstá endometrium, žlázky a stáčejí se arterie. Cervikální hlen je dobře propustný pro všechny plavce a jsou to takové ,,výhodné podmínky“ na oplodnění. Převažuje estrogen nad progesteronem.
3. Ovulační fáze
Třetí fáze je obvykle uprostřed cyklu zhruba 14 dní před další menstruací. Ovulace znamená prasknutí Graafova folikulu a uvolnění vajíčka do vejcovodu, kde je největší pravděpodobnost oplození. Jde jakoby štěstí naproti.
Místo, odkud se vajíčko vypudilo, se nazývá corpus luteum (žluté tělísko). To zůstává aktivní nějakou dobu po ovulaci a produkuje progesteron. Proto začne progesteron v druhé polovině cyklu převažovat nad estrogenem. Buď dojde k oplození a zůstává aktivní, nebo k oplození nedojde a tělísko zaniká.
4. Sekreční fáze
Zde převažuje progesteron nad estrogenem. Cervikální hlen je hustší a tím pádem je pro spermie hůře prostupný, může snižovat pravděpodobnost oplození, protože nejsou tak výhodné podmínky. Pokud nedošlo k oplození, corpus luteum se změní na vazivové corpus albicans, které už netvoří hormony.
Po ovulaci je vajíčko schopné oplození asi 12–24 hodin. Pokud v této době nedojde ke kontaktu se spermiemi, vajíčko degeneruje a je pohlceno buňkami vejcovodu. Oplození je tedy možné v rané sekreční fázi, ale ne později.
Bez hormonální stimulace dojde k vazokonstrikci spirálních arterií děložní sliznice, což vede k ischemii endometria a následné nekróze povrchové vrstvy sliznice. Tato nekrotická tkáň se oloupe a spolu s menstruační krví je odstraněna z dělohy.
Diana Machálková
