Mícha se nachází přímo pod mozkovým kmenem. Pro naši potřebu ji můžeme rozdělit hned do několika segmentů. Cervikální, ta je nejkraniálněji v oblasti krku. Thorakální a lumbální v oblasti hrudníku a beder. Kaudálně pak pokračuje segment sakrální a coccygeální. A s každým z těchto segmentů jsou asociovány spinální nervy. To jsou nervová vlákna, která jdou jak dovnitř do míchy, tak ven z míchy. Navíc jsou párová, takže je najdeme po obou stranách míchy.
Napadne vás asi otázka, proč rozdělujeme páteř na jednotlivé segmenty, když je to zatím pro všechny společné? To proto, že každý segment má jiný počet těchto nervů. Ukážeme si to na obrázku.
Kdybychom se na míchu podívali z jiného úhlu pohledu, z toho ptačího, uvidíme řez míchou, podobně jako když uříznete kmen stromu a zbyde vám v zemi kus kmene s letokruhy.
Na každé straně míchy vidíme dva nervové kořeny, které se spojují v jeden. Tím vzniká spinální nerv, o kterém jsem mluvila. Pokud byste sečetli počet spinálních nervů z jednotlivých segmentů, dostanete se k číslovce 31.
Pro lepší orientaci se vrátím zpátky ke kořenům. Řekli jsme si, že ze dvou kořenů míšních se stává spinální nerv, který trčí ven. Každý ten kořen je speciální, to znamená, vede speciální informaci.
Když cítíte dotyk, teplotu, bolest, je to senzorická informace. Jedná se o informaci z vnějšího prostředí a vždy, když k tomu dojde, naše tělo pošle tuto informaci z vnějšího prostředí dovnitř do míchy a následně nahoru do mozku. Ten to vyhodnotí a vy si řeknete: „Páni, to pálí! Dej tu ruku pryč.“ A přesně tyhle informace jdou zadním kořenem do zadního rohu míšního. Tady se informace přesouvá z periferie do CNS. Do šedé hmoty.
Vidíte uprostřed tu šedou motýlovitou strukturu? Někomu to taky připomíná písmeno H. To je šedá hmota, seznamte se. Co to znamená?
Šedá hmota je oblast, kde jsou nakupena těla neuronů, nervové buňky. Jejich domeček, kde mezi sebou komunikují a kde mezi nimi dochází k synapsím. Právě sem, do šedé hmoty, připutuje informace z nervových kořenů. Ta část, ještě jednou opakuji, se jmenuje zadní roh míšní.
Teď záleží, do jaké jeho části. Pokud nese informaci o kůži a povrchu orgánů, dojde k synapsi hned v tom nejužším místě rohu. Pokud k tomu navíc nese informaci i o svalech, je už více ve středu, jak vidíte na obrázku. Poslední oblast, která je nejblíže středu (Clarkeovo jádro), zaznamenává informace o propriocepci.
Co je to propriocepce?
Ta říká tělu, kde v prostoru se zrovna nachází vaše tělo a kde jsou uloženy jeho části. Když zavřete oči, jste díky ní schopni se dotknout nosu – i když ho nevidíte ani necítíte. Pomocí receptorů, které se nachází v oblasti svalů a kloubů, dostáváte informaci o tom, jak velkou flexi nebo extenzi jste udělali a díky tomu se orientujete. Pokud máš zájem vědět víc o propriocepci – TADY.
Bílá hmota je prostě ten zbytek kolem šedé hmoty. A co obsahuje? Axony. Jsou to prostě polňačky, silnice a dálnice, které zprostředkovávají cestu nahoru do mozku nebo z mozku dolů do míchy. A právě tam my teď potřebujeme přeskočit z té šedé hmoty. Jinak řečeno z těla neuronu na axon. Zmíněným axonům (silnicím) říkáme trakty (tractus).
Jelikož řešíme senzorické čití, tak si vybereme dráhu podle typu čití. Ta potom bude přenášet nahoru do mozku právě informace o hlazení, vibracích a propriocepci. A to je vědomá proprioceptivní informace. Víte o ní. Dráha, kterou jsme si právě popsali, je cestou lemniscus medialis. Kdybyste to hledali v angličtině je to ,,dorsal column medial lemniscus pathway“.
Druhá dálnice, kterou si můžete vybrat, je nevědomá propriocepce.
Co když stojíte na jedné noze? Neregulujete to přece tak, že vědomě stahujete a relaxujete tu spoustu drobných nezapamatovatelných svalů na noze. Ne. Děje se to, že propriocepce dává signál nahoru do mozku a on zase vysílá motorický signál do noh a díky tomu se udržíte na jedné noze.
A to je právě nevědomá proprioceptivní informace. Nevíte o tom, že to takhle regulujete. Nepotřebujete to vědět. Tahle dráha se jmenuje tractus spinocerebellaris. Proč? Jde z míchy přímo do cerebella (mozečku), kde je centrum rovnováhy.
Další systém, který můžeme najít v bílé hmotě míchy, je ten, který vysílá informace o teplotě a bolesti. I tento systém poputuje nahoru do mozku. Jen s jiným typem informace. A dráhou, co se nazývá spinothalamická.
Zjednodušeně. Z šedé hmoty informace naskočí do jednoho ze tří výše zmíněných tobogánů. Jak ví, který vybrat? Podle toho, jakou informaci nese. Pokud o bolesti, vybere si dálnici bolesti (to je medicína). Pokud o jemném čití a hlazení, vybere si prostě jinou dráhu, která jí dovolí nést tyto informace do mozku (to jsou ty lidi venku, co mají život, ne vy, medici).
Už jsme si probrali, jak se dostává informace do mozku. Tam se zpracuje a mozek musí vyslat signál do periferie. Jak to udělá? Bude do míchy sestupovat bílou hmotou, dojede po dálnici, což jsou právě axony, které bílou hmotu tvoří.
Obvykle je to motorická informace pro svaly na těle, aby se pohnuly. A to jak svaly na končetinách, tak například i svaly na trupu. Podívejte se na obrázku, kde tyto oblasti v míše najdeme. Obě dvě tyto dráhy se jmenují kortikospinální trakt (tractus corticospinalis).
Proč? Protože jdou z kortexu do míchy. Ale vezměte si, že toto je vědomá činnost. Vy víte, že se bude tím svalem hýbat. Jasné? Je to, že se prostě rozhodnete někam posunout ruku. Nebo nohu.
Co když ale některé pohyby neovlivníte? Reflexy třeba. S tím vy nic neuděláte. Je to nevědomý pohyb. Jako když pootočíte hlavu za světlem, když lezete po stromě a reflexně uchopujete větve. Samozřejmě, že každý má svůj trakt, kterým půjde. Ukážeme si to na obrázku, ale co chci říct? Jsou to staré dráhy, pořádně staré rachotiny.
Co se děje, když je potřeba z dálnice odbočit? Jinak řečeno, když signál dojde do určitého segmentu v míše? Je potřeba ho dostat do šedé hmoty, ale kam?
Zase – motorické informace mají své centrum, tentokrát ve ventrálním rohu míšním šedé hmoty. Tam dojde k synapsi mezi neurony. Je to opět rozdělené na trup a končetiny. Následně mohou odcházet informace z šedé hmoty do předního (ventrálního) kořene, který povede vždy motorickou informaci.
Když se tedy vrátíme úplně na začátek ke spinálnímu nervu, tak je teď jasné, že spinální nerv obsahuje jak vlákna, co nesou informaci motorickou, tak vlákna, co nesou informaci senzorickou.
Co jsme vynechali? Laterální roh míšní. Tam se nachází sympatické neurony, ty presynaptické. Rozebereme si to. Sympatický nervový systém je součástí autonomního nervového systému, konkrétně části, kterou známe jako „fight or flight“. Pokud o tom chceš vědět víc, tak čti článek – TADY.
Tato oblast vysílá informace orgánům, jakými jsou srdce, plíce nebo orgány trávicího systému. Dále můžeme zmínit vylučování sekretu ze žláz nebo kontrakce hladké svaloviny. Všechno je to nevědomě vysílaný signál ve vašem těle.
Ten signál se do těla bude vysílat taky ventrálním kořenem míšním, ale ne celou cestu. On se totiž odpojí a jde jinudy. Cestou paravertebrálních ganglií (spinálních ganglií). Ty jsou jen v oblasti thorakální a lumbální a vysílají signály orgánům. Ale o tom více až jindy.
Diana Machálková
