Pamatujete si ještě naši pohádku o smutném embryu a jeho víle kmotřence? Ano? To je dobře, protože dnes to bude jiný příběh. Dnes si řekneme něco o tom jak vzniklo ucho. Ne, nemyslím ten film „Ucho“ z roku 1970 s Jiřinou Bohdalovou v hlavní roli, myslím ucho jako strukturu, jako orgán, díky kterému slyšíme. A bude slyšet i naše, už ne tak smutné, embryo.
Ucho se nám začíná vyvíjet již kolem 22. dne. Na každé straně rhombencefala dojde ke ztluštění ektodermu, vzniknou tzv. sluchové plakody, ty se rychle vchlipují a vytvářejí sluchové váčky (otocysty).
Ten se každý rozdělí na ventrální část – sacculus a ductus cochlearis, a dorzální část – utriculus, ductus semicirculares a ductus endolymphaticus.
Jinak řečeno vznikne labyrinthus membranaceus, kolem kterého se později vytvoří labyrinthus osseus.
Vím, je to trošku zvláštní, jako kdybyste měli nejprve těsto tvaru hvězdičky a až poté ho dali do hvězdičkové formičky.
V 6. týdnu vývoje ductus cochlearis, vyrůstajíci ze sakuly, začne spirálovitě prorůstat okolní mezenchym. Na konci 8. týdne již dosáhne dva a půl závitu. Se sakulou zůstává spojen pomocí úzkého ductus reuniens.
Okolní mezenchym se promění v chrupavku a v 10. týdnu vznikají scala tympani a scala vestibuli. Ductus cochlearis od nich zůstane oddělen vestibulární (scala vestibuli) a basilární membránou (scala tympani).
Epitelové buňky, které ho vystýlají se v něm formují dva valy – vnitřní (budoucí limbus spiralis) a vnější z něhož se vznikají vnější i vnitřní vláskové buňky. Ty spolu s podpůrnými buňkami budou tvořit Cortiho orgán (zachycuje zvuk).
V 6. týdnu z utrikulu začnou vyrůstat oploštené výchlipky, které se k sobě přiloží. V tomto místě jejich stěna zanikne a vzniknou tři ductus semicirculares. Jedna jejich část se vždy rozšíří v ampullu.
V ampulle buňky vystoupí ven a vytvoří crista ampullaris, která obsahuje receptorové buňky pro rovnovážné ústrojí.
Podobné receptory vznikají i v utrikulu a sakulu a slouží k statické složce rovnovážného ústrojí. Já vím, je to docela nuda, ale mrkněte na obrázek a hned vám bude jasné o čem točím.
Z buněk otické plakody a neurální lišty vznikají samostatná ganglion cochleare a ganglion vestibulare, která se spojují do n. vestibulocochlearis (VIII. hlavový nerv).
Středoušní dutina a tuba auditiva vznikají z entodermu 1. žaberné výchlipky, zvukovod z ektodermu 1. žaberné vklesliny, a bubínek vzniká na jejich rozhraní: tvořen je tedy ze tří zárodečných listů (ektoderm, mezoderm, entoderm
Mediálně se zformuje tuba auditiva, která, jak víte z anatomie, spojuje střední ucho s nasopharyngem.
No a teď přijde sranda, sluchové kůstky – ossicula auditus.
Začínají se tvořit v první polovině fetálního vývoje, až do 8. měsíce zůstávají obklopené mezenchymem. Do té doby jsou zcela nepoužitelné, něco jako medik v druháku na ošetrovetelské praxi.
No a nyní k samotným kůstkám. Malleus a incus vznikají z chrupavky prvního žaberních oblouku. Stapes musí být něco extra (nestačí mu být nejmenší ze všech kostí), a tak vzniká z chrupavky druhého žaberního oblouku.
Středoušní dutina se rozrůstá směrem dorzálním a její epitel přerůstá přes antrum mastoideum do processus mastoideus (ale to víte z anatomie).
Vyčerpal jsem vás? No a už jen vnější ucho a bude to za námi.
Vnější zvukově vzniká z dorzální části 1. žaberní vklesliny. Epitelové buňky na jeho spodině proliferují a vytvářejí čep, který se podílí na vytvoření bubínku, jeho vady mohou způsobit vrozenou hluchotu. Bubínek tedy vzniká z epitelu zvukovodu, z epitelu středního ucha a z vaziva, které tvoří střední vrstvu.
Samotný ušní boltec – auricula – vzniká z 6 mesenchymálních hrbolků.
Ty srostou a vytvoří boltec – toto je docela složité, tak se může stát, že nesrostou dobře a potom vznikají abnormální tvary uší.
Poslední věc, na kterou nesmíme zapomenout, je, že původně se zvukovod nachází v krční krajině, vývojem manibuly dochází k jeho posunu do hlavové oblasti.
Hluchotu může způsobit špatný vývoj kterékoliv části ucha a v extrémně případech se může stát, že se střední a vnitřní ucho vůbec nevytvoří.
Braňo Meliška
